Mít doma o Vánocích "jednoročáka" znamená mimo jiné především to, že člověk neustále bojuje s přilivem sladkostí plných cukru. A není obrany. Všichni se cpou. A takhle malý človíček už je přecijen dost velký, aby si to v hlavě dal dohromady a přišel s výrazem ve tváři, který znamená jediné: "když vy jo, tak proč ne taky já?"
Už jsem dělala medvědí tlapky, kde jsem dost omezila množství cukru. Měli úspěch, ale pořád v nich cukr je. A navíc i dost kakaa, což teď, když se nám rozběhl atopický ekzém, dávat nechci. Udělala jsem proto hokus pokus a vycucala si z prstu recept na perníčky, které by mi složením vyhovovaly pro prďolu, ale zároveň byly akceptovatelné i naším rozmlsaným taťuldou.
INGREDIENCE (asi na 2 plechy)
160 g zcukernatělého medu
2 vejce
100 g másla (úplně změklé)
perníkové koření (tak nějak odhadem, asi 1-1,5 lžičky)
lžička jedlé sody
400 g celozrnné špaldové mouky
Vše jsem postupně smíchala, žádné procesy, prostě jak to bylo, tak jsem to postupně přidávala. Udělala hroudu a vrzla do lednice uležet přes noc. Další den jsem pak vyválela, vykrájela a dala péct na 175°C na 5-6 minut. Před pečením ještě potřít rozšlehaným vejcem. Potřela jsem je i po vytáhnutí, aby byly pěkně lesklé, ale to už příště neudělám. No, a je hotovo :) Kdo chce přidat trochu kakaa, pro barvu, samozřejmě je to možné.
A jak ozdobit, když ne cukrovou polevou? Stačí přece mandlička :) Pro menší před konzumací vydloubne maminka či tatínek. Úplně stačí ale veselé tvary a žádné zdobení pak není potřeba. Perníčky jsou křehounké, sladké až až a u nás šmakují všem!
Přikládám ještě amatérské foto. Brzy se snad dostanu k pečení další várky a vyměním foto za kvalitnější. Díky za pochopení a šťastné a veselé! ;)
